Bláhomat

Vypadá to, že ve školce si děti jen tak hrají. Ale není to tak. I když to vypadá jako hra, děti jsou ve školkách intenzivně vychovávány i vzdělávány. Ostatně i nárok na pedagogy v mateřských školách jsou rok od roku vyšší. Předškolní pedagogika je pro rozvoj člověka velmi důležitá až zásadní. Je otázkou, zda si rodiče uvědomují, co všechno si dítě tou zdánlivou hrou vlastně osvojuje.
 

V mateřské škole probíhá

1. výtvarná výchova
2. hudební výchova
3. tělesná výchova
4. literární výchova
5. jazyková výchova (dítě začíná se základy angličtiny obvykle už v mateřské škole)
6. dramatická výchova
7. estetická výchova
8. etická výchova
9. rozvoj logického myšlení formou her
10. podpora sebe obslužných činností
11. rozvoj slovní zásoby
12. rozvoj sociálních kompetencí prostřednictvím kolektivu

 
Učitelky v mateřských školách si velmi pečlivě připravují výuku. V mateřské škole sice neprobíhá tradiční klasifikace, nicméně učitelky o každém dítěti vedou přesné záznamy.

Tyto záznamy jsou důležité pro další odborníky, například pro pedagogy při zápisu do základní školy, pro pedagogicko-psychologické poradny (například kvůli odkladu školní docházky), pro pediatry, dětské psychology, logopedy a podobně. Je-li učitel požádán o zprávu, vychází z těchto záznamů, nikoli ze svého subjektivního pocitu

 
Jedná se mimo jiné o záznamy v oblasti

1. jemné motoriky
2. hrubé motoriky
3. grafomotoriky
4. úrovně řeči
5. úrovně sebe obslužných činností
6. sociální zralosti
7. úrovně navazování kontaktů

 
Učitelky vnímají normu a širší normu v mnoha oblastech a jsou to nezřídka právě ony, které si všimnou nějaké nesrovnalosti ve vývoji, díky které je dítě svěřeno do péče dalších odborníků.
 
Je tedy zjevné, že mateřská škola je pro dítě důležitější, než se na první pohled zdá. Je tedy nepochybně důležité, aby si rodiče dobře vybrali tu správnou mateřskou školu. Rovněž by bylo vhodné, aby i předškolní pedagogové měli lepší podmínky pro svou práci hlavně v oblasti dostatečného personálního zajištění. To je ovšem velmi častým kamenem bolesti. Učitelek je málo, dětí mnoho a tudíž dochází k profesnímu vyčerpání.

Současné školství se zabývá vášnivými diskuzemi na téma inkluze. Většina lidí si inkluzi spojuje především s integrací dětí buď se zdravotním hendikepem, nebo dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, ale ve skutečnosti se týká i mimořádně nadaných žáků.

Mimořádně nadaní žáci se přitom nemusí nutně jevit jako mimořádně nadané. Mohou totiž trpět některými specifickými poruchami učení, poruchami pozornosti ADD, poruchami pozornosti v kombinaci s hyperaktivitou ADHD, poruchami autistického spektra – například velmi nadané děti často trpí Aspergerovým syndromem.

Pokud jako rodiče máte objektivní pocit, že Vaše dítě je výjimečné, určitě se obraťte na pedagogicko-psychologickou poradnu, kde provedou odbornou diagnostiku. Testování může probíhat také na Mense.
 

Hypotetické problémy při výuce

Mensa spolupracuje se školami a pomáhá spoluvytvářet spolu s pedagogicko-psychologickými poradnami individuální vzdělávací plány, zakládá Kluby nadaných dětí, organizuje různé aktivity a podobně.
To vše se může jevit jako elitářství, ale rozhodně tomu tak není. Tak jako potřebuje adekvátní péči například mentálně hendikepovaný žák, potřebuje ji také mimořádně nadaný žák.
 
Pokud se mu této péče nedostane, může to vést k těmto problémům

– nadané dítě může vyrušovat při výuce
– může zesměšňovat pedagoga, který podle jeho vnímání nemá dostatečné kompetenci
– může mít problémové chování
– může šikanovat ostatní „hloupé“ děti
– může se naopak stát předmětem šikany od dětí, které vnímají jeho odlišnost
 
Nadané děti ovšem potřebují také vhodný přístup ze strany rodičů. Zcela jistě dítě nepotřebuje, aby bylo protěžováno. Nadané dítě může mít pocit výjimečnosti a toto rozhodně není vhodné povzbuzovat. Dítě by mělo být vedeno tak, že inteligence vyžaduje také zodpovědný přístup k životu.

Mnoho nadaných dětí mělo časem problémy s výukou pro neschopnost učit se. Na druhou stranu může být pravý opak, může mít pochybnosti o sobě samém, protože je příliš velký perfekcionista.

Vzdělávání zahrnuje jednak fázi učení a jednak fázi výchovnou. Jedno od druhého je zkrátka neoddělitelné. Mnozí rodiče považují za alfu a omegu školu a dobré výsledky v ní, ovšem je třeba si uvědomit, že ivolný čas dětí je velmi důležitý a jeho organizace má zcela zásadní význam.

Proto jedna z oblastí, která se v pedagogice vyvíjí, je nepochybně pedagogika volného času. Ve spojitosti s pedagogikou volného času nelze nevzpomenout tzv. salesiánskou pedagogiku.

Možná se někteří z Vás setkali se salesiánskými domy dětmi a mládeže. Jedná se DDM, které vedou bratři salesiáni či salesiánky a které jsou určeny v podstatě všem dětem. Nabídka je velmi podobná těm běžným Domům dětí a mládeže.
 
Salesiánské domy dětí a mládeže nabízí:

• volnou oratoř, která představuje alternativu bez prahového zařízení
• množství kroužků (tvořivé, dramatické, hudební, praktické, sportovní, vzdělávání).
• tematické dílny a workshopy
• výlety
• tábory (příměstské i tradiční)

V čem se vlastně liší?

• Cena aktivit je na rozdíl od standardních DDM velmi nízká, spíše jen symbolická
• Zřizovatelem těchto domů nejsou města či obce, ale katolická církev, konkrétně salesiánské kongregace, i když obce na činnost těchto zařízení přispívají podobně jako na běžná DDM, s těmi salesiánské DDM spolupracují
• Mezi pedagogy volného času najdete mnoho sester salesiánek a duchovní atmosféra zařízení je zjevná, nicméně je respektován názor každého jednotlivce a náboženská agitace je výslovně zakázána, pokud o ni není přímo zájem (například je nabízena výuka náboženství pro děti)
• Navštěvovat zařízení může kdokoli, ale primárně je cílová skupina především děti ze sociálně slabších rodinami
• Atmosféra je velmi přátelská, v zařízení pracuje řada dobrovolníků, je například nabízeno i doučování dětí

 
Salesiánská pedagogika je velmi respektovaný pedagogický systém. Za její vznik vděčíme knězi a vychovateli Janu Boscovi z Turína, který žil v 19. století a který celý svůj život věnoval dětem na pokraji společnosti.