Mezinárodní obchod je tedy směna statků mezi jednotlivými státy. Pokud se stát zapojuje hodně do mezinárodního ochodu, hovoříme o otevřené ekonomice, naopak pokud se mezinárodního obchodu příliš neúčastní, hovoříme o uzavřené ekonomice.
Důvodem pro mezinárodní obchod je zejména odlišnost výrobních podmínek. Jednotlivé státy mají různé nerostné bohatství, přírodní podmínky či technické vybavení. Dalším důvodem jsou rostoucí výnosy z rozsahu, kdy dochází k poklesu nákladů při výrobě ve velkém rozsahu. V neposlední řadě jsou také důvodem odlišné preference spotřebitelů.
Na základě toho, tedy rozlišujeme import, což je dovoz do dané země z jiného státu a export, to je naopak vývoz z daného státu do jiného.
Mezinárodní obchod může probíhat pouze mezi dvěma zeměmi, mezi třemi ale i mezi velkým počtem různých zemí.
Mezinárodní obchod také přináší řadu pozitivní efektů, tím je zvyšující se národní důchod, vytváří se konkurenční prostředí a nevyskytují se tak monopoly. Dochází k urychlení hospodářského rozvoje dané země a také se národní ceny přibližují těm světovým. Nevýhodou je pak krátkodobá nezaměstnanost a sociální důsledky.
Česká republika je malou otevřenou ekonomikou a je tedy na mezinárodním obchodě a dovozu z jiných států závislá. Mezinárodní obchod je vhodným zdrojem bohatství pokud ze zahraničí nakupujeme ty produkty, které naše ekonomika poptává za draho.
Do České republiky se tak nejvíce dováží:
– osobní automobily
– mobilní telefony
– ropa
– léčiva
– bavlna
– čaj
– káva
– ovoce, zelenina
– maso
a mnoho dalších
Na druhou stranu i naše firmy vyrábějí statky, kterých má naše ekonomika dostatek a tak je vyvážejí do jiných států, kde je po nich vysoká poptávka.
To je tedy náš export, Česká republika nejvíce vyváží:
– osobní automobily
– televizory
– elektrickou energii a uhlí
– pšenici
– mléko a mléčné výrobky
– pivo
a další