Člověk jako vrcholný výtvor přírody. Co ho ale činný výjimečným? Není to enormní síla nebo velikost, ale mozek. Ten nám dává možnost myslet. Přemýšlet nad věcmi z více stran a také si uvědomovat sama sebe. To může být někdy výhodou a jindy zase přítěží, které nás může dohnat až na pokraj zoufalství.
Důležité je tedy mozek efektivně využívat. Toho lze docílit nejrůznějšími způsoby, ale tím nejzásadnějším a pro rozvoj potenciálu nejdůležitější tedy vzdělání. Bez toho se již nikdo neobejde. Vzdělání se stalo základním statutem pro inteligenci. Toto tvrzení platilo spíše v minulosti, dnes je již vzdělání standardem pro akceptaci ve společnosti. Většina lidí je odmítaná pro svou nevzdělanost a pouze opravdu výjimeční lidé se dokáží prosadit i bez klasického vzdělání.
Každý si tím procesem projde. Základní škola, kdy získáme gramotnost a nezbytné znalosti pro zvládnutí života. Bohužel většinu žáků škola nebaví. Může to být způsobeno několika faktory, které na děti působí. Jedná se asi zejména o neschopnost vyučující nadchnout děti pro danou věc. To může být nedostatkem přesvědčení samotných učitelů, ale také náročnost dnešních dětí.
Následně pokračujeme na střední školu. Dříve byla považována za jakousi nadstavbu, ale dnes se již jedná o klasický krok. Kdy většina osob ve společnosti má buď maturitu nebo výuční list. Maturita byla vždy brána jako seriózní věc, kterou si zasloužili jen ti lepší. Dnes jde téměř o automatiku, že většina studentů závěrečnou zkoušku složí. Pokud by totiž mnoho studentů neuspělo, mohlo by dojít k poklesu reputace daného vzdělávacího zařízení.
Třetím stupněm je pak vysoká škola, která je už opravdu dobrovolná a přístupná lidem toužícím po informacích. Není samozřejmé zde nastoupit a již poněkud obtížnější ji dokončit. Bohužel se však vysoké školy staly terčem opisování. Opisují se nejen průběžné testy, ale také semestrální práce. A co je nejhorší k opisu dochází také u závěrečných prací, kde by mělo docházet k vyvrcholení nabytých znalostí studenta.